Digitální média jsou jakákoli data prezentovaná ve strojově čitelném formátu. Patří sem digitální obrázky, digitální video, zvukové soubory MP3, elektronické knihy, videohry a databáze. Technologie proti padělání určené pro použití s digitálními médii se v zásadě skládají z různých metod vkládání a identifikace informací do digitálních souborů, počítačů a elektronických zařízení za účelem ochrany, identifikace a sledování jejich obsahu duševního vlastnictví.

Existují čtyři typy technologií proti padělání digitálních médií, které se dělí do dvou hlavních kategorií: systémy správy digitálních práv (DRM) a technologie automatického rozpoznávání obsahu. 

Systémy DRM jsou určeny k boji proti rozsáhlému padělání audiovizuálních děl. Používají je nositelé autorských práv a dalších souvisejících práv k ochraně, výkonu a správě svých práv v digitálním prostředí. 

Technologie automatického rozpoznávání obsahu jsou obecně zaměřeny na identifikaci obsahu, který se nachází v mediálním souboru nebo je přehráván na zařízení. Jsou vyvíjeny pro různé účely, přičemž ochrana duševního vlastnictví je jen jedním z nich. Technologie automatického rozpoznávání obsahu, které lze použít k zabezpečení digitálních médií proti padělání, jsou digitální vodoznaky, hashování a snímání otisků prstů. V tomto pořadí zahrnují, vypočítávají a generují informace související s konkrétním digitálním obsahem (text, obraz, zvuk, video), které lze následně detekovat nebo extrahovat za účelem identifikace jeho povahy, původu a zdroje.