Kódování lepidla je fyzikální a chemický proces, který vytváří jedinečné identifikátory tvořené tisíci miniaturních polymerových bublinek náhodných tvarů a velikostí. Každá sada bublinek představuje jedinečný a neopakovatelný 3D vzor, podobně jako otisk prstu. To řadí kódování lepidla mezi nejbezpečnější ze všech technik proti padělání, které generují jedinečné identifikátory, protože pravděpodobnost vytvoření dvou identických konfigurací je jedna ku několika miliardám. 

Tento postup lze aplikovat na velmi malé kousky polymeru (několik milimetrů), které se pak připevní na výrobek nebo jeho obal, kde slouží jako „podpis“ nebo pečeť pravosti výrobku. Všechny polymerové bublinkové podpisy jsou zaznamenány v zabezpečené referenční databázi. Pro ověření pravosti výrobku analyzuje speciální čtecí zařízení jeho podpis jak dvojrozměrně, tak trojrozměrně a porovná jej s podpisy v databázi.